.:: Final Fantasy XIII ::.
Recenze hry

Final Fantasy XIII Existuje několik druhů recenzí, na které můžete narazit, a na kterých spočine vaše zvídavé oko. Od recenzí obvyklých, kde se hodnotí a recenzuje tradiční měsíční příděl herních novinek, přes očekávané pecky, na které se hráči těší celé měsíce, až po recenze sváteční, to většinou když vychází hra, která se již před svým vydáním stane legendou a předmětem nekončících debat. Recenzovat některý z dílů Final Fantasy, který je jen několik dnů starý, je skutečně nevšední recenzí. Každý takový nový díl očekává s nadšením, obavami a naplněn svými vlastními očekávaními, která si za určitou dobu nastřádel z desítek trailerů a desítek přečtených předrecenzí. Mnohdy si hráči a fandové sami vysní své vzdušné herní zámky a když hra vyjde, tak se jejich nadšení a očekávání zhroutí jako domeček z karet, protoža hra, kterou tak dychtivě očekávali, je ve skutečnosti notně vzdálená jejich původní představě. Nejhorší je, že vinu za své nesplněné přání o hře snů často dávají za vinu hře samotné, která však za takové věci nemůže, a vznikají tak spousty a spousty pokřivených recenzí, názorů, hodnocení a zbytečně rozčílených debat. Kdopak by se ještě nedoslechl o pohádce jménem Final Fantasy. Pohádka, která začala v době, kdy se například na mapě Evropy rozvalovaly státy, které dnes již neexistují (jako například SSSR či ČSSR). Pohádka, která začala prázdnou pokladnou vývojářské firmy Squaresoft a bláhovým nápadem na poslední hru, na "poslední fantazii", která se měla stát záchranou krachující firmy. První FF vytáhla firmu z finančních problémů a nastartovala předlouhou herní sérii, která velmi výrazně změnila současnou tvář herního průmyslu. V těchto dnech sérii přiroste již třináctý díl (dohromady asi třicátý, pokud tedy započítáme všechny kompilace, spin-offy, sequely, prequely atd., a to už vůbec nemluvě o mnoha FF anime a GCI filmech). Jak dopadla FF XIII? Především je to prvotřídní JRPG kalba, která grafickým a hudebním zpracováním okouzlí mnohé. Odstraňme však z FF XIII název "Final Fantasy" a dostaneme "pouze" nejlepší konzolové JRPG s nejlepší grafikou, které jsou schopnosti PS3 a Xbox 360 možné. Je to málo?

FF XIII byla jednou z nejočekávanějších her roku 2010, tedy nejočekávanější v západním světě, protože Japonci si hru užívají již od prosince minulého roku. FF XIII je pokračování, které mělo být původně vydáno již na PlayStation 2, ale po zjištění možností, které skýtá PlayStation 3, se tvůrci rozhodli, že třináctý díl vydájí právě na novou generaci konzolí. Spolu s PlayStation 3 se Final Fantasy XIII objeví i na Xbox 360. Již dlouho dopředu bylo oznámeno, že s hrou budou vydány i další kompilace, které dohromady utvoří celek, který se nazývá "Fabula Nova Crystallis". Poprvé byla FF XIII představena na herní konferenci E3 roku 2006. Od té doby se vedou vzrušené debaty o tom, kam se FF XIII vydá. Bude pokračovat tam, kde FF XII skončila, tedy v přetvařování žánru JRPG a znovu je spojí s prvky západních RPG? Nebo se série po mnoha negativních reakcích na dvanáctý díl vrátí k hodnotám, se kterými slavila úspěch u FF VII a FF X? Anebo se pustí úplně jinou cestou a stvoří novou originální FF? Narozdíl od let 2006 - 2009 nyní už odpoveď znám. FF XIII udělala krok zpět, přeskočila FF XII, a vrátila se k herním i příběhovým prvkům, které byly právě u FF X. Pokud jste tedy uvítali změny u dvanáctého dílu a hru si užili do sytosti, a to samé očekáváte od třináctého dílu, tak předem říkám, že budete nejspíše zklamáni a hra se vám líbit nebude. Ale pokud jste změny v minulém díle neuvítali a se slzami v očích vzpomínali na díl desátý nebo sedmý, tak vás FF XIII nadmíru nadchne. Řekneme-li to zjednodušeně, tak FF XIII, stejně jako například FF X, stojí na příběhu, hudbě a filmovém pojetí, zatímco hra celá je lineární, zábavná, osvěžující, ale zároveň není ničím vyjímečná. FF XIII sází na filmový příběh plný emocí, grafické nádhery a překrásné hudby. Hratelnost je jaksi druhotná, vedlejší a je vidět, že tvůrci jí nevěnovali ani zdaleka tolik času a prostoru, kolik mohli.

Začněme tím, čím si vždy FF získává respekt, uznání, a co jí ani nejzarytější oponenti nemůžou upřít, a to je grafika. Už první trailery jasně ukázaly, kdo že vyhraje cenu pro nejdokonalejší next-gen na PS3. Grafika FF XIII je bezesporu nejlepší konzolovou grafikou, na kterou se i graficky nejdokonalejší hry na PC musí dívat s obavami a uznáním. Hodí se k ní jen jedno slovo: impozantní. Při plném zobrazení 1080p na Full HD tv se před hráčem zobrazí vizuální nádhera, která nemá v herní historii obdoby. Co jiného ale také čekat od FF. Tím však nechci říct, že by grafika byla bezchybná a nevyskytl se žádný grafický bug. U postav se vlasy ne vždy vlní tak, jak by měly, a někdy se nad nimi vznáší téměř pixelové pruhy. Nápadné je to především u hlavní postavy Lightning. Když jsou postavy v pohybu, tak si ničeho nevšimnete, ale když se zastaví, tak vlasy působí na nádherném pozadí jako kusy špagátu. Časem si na to zvyknete, ale ze začátku to kazí jinak perfektní grafický dojem. Občas na hráče vybafne sem tam i nižší rozlišení textur, ale takových míst je vzhledem k délce hry velmi málo. U prvních kapitol hry by mohlo být prostředí rozmanitější a živější, ale to bohatě vynahrazuje svět druhý: Gran Pulse. Hlavně ze začátku by jistě neškodila větší různorodost prostředí, než jen "dálnice", která se táhne vpřed jako monstrózní žehlící prkno. Přesto zpracování většiny lokací bere dech a skutečná nádhera se jen na chvíli zastavit a pozorovat okolí. Mimika postav a jejich pohyby jsou nadmíru přesvědčivé a realistické, což hře dává úplně jiný rozměr. Díky skvěle zvládnuté grafice budete každou příběhovou vsuvku a FMV doslova hltat a nikdy vás nepřestanou nudit. Toť hra samotná. FMV jsou dokonalé. Filmečků si ve hře užijete do sytosti, sice jsou opět pouze příležitostné, ale narozdíl od předešlých dílů jsou živější a mnohem delší. Opět nás tedy čeká hra vě třech "rozměrech", kterými je hra samotná + boje, příběhové cutscény a nádherné FMV. Grafika si jasně zaslouží maximální hodnocení.

FF XIII

Další částí, která příjemně překvapí, je zpracování příběhu. U dvanáctého dílu byla příběhová složka zatlačena záměrně do pozadí a vyzdvihnuta hratelnost. U FF XIII je to přesně naopak. Na příběhu hra stojí, ona sama je příběh, který je prokládán jen jakousi malou RPG minihrou. Pokud má již někdo pečlivě zkouknuté všechny trailery, tak se připravil o mnoho zážitků a příběh ho zas až tolik nepřekvapí, protože trailery řekli téměř vše, bohužel. Kdo má za sebou odehrány stovky hodin všemožných JRPG příběhů a příběhů FF, tak také nebude až příliš překvapen, i když určité příběhové zvraty v druhé polovině hry jsou poměrně nečekané. Zakončení hry je však perfektní, nebudu pochopitelně říkat, zda se jedná o konec dobrý nebo špatný, ale mnoho z nás se shodne na tom, že přeslazené americké happy endy (jako u FF VIII, FF IX nebo FF XII) nezanechají v hráči takové pocity, jako právě truchlivý či otevřený konec, který mnohdy donutí hru hrát ještě jednou. Příběh je to hlavní, proč si FF XIII pořídit. Teď zkusím bez zbytečného prozrazení děje nastínit linii příběhu.

Hra je poměrně netradičně (a zbytečně) rozdělena celkem do třinácti kapitol, ve kterých odhalujete příběhy svých sedmi hrdinů, historii a mytologii světa a bojujete za jeho záchranu. Příběh je klasicky stavěn na složitých a velmi psychologicky vykreslených charakterech, které mezi sebou utváří složité vztahy. Každá z postav má jiný pohled na život a na okolní svět, ale také na členy vaší party. FF XIII opět kopíruje 100x zkopírované charaktery, které už z minulých dílů a jiných JRPG známe: hlavní hrdina, tichá, zamlklá a tajemná Lightning (poprvé od FF VI má FF znovu ženskou hlavní postavu), komický a ztřeštěný afroameričan Sazh (má v afro háru ukrytého malého Chocoba), mladý chlapec Hope (je zasažen zrátou matky, kterou zavinil Snow, a tak mezi nimi vznika velmi napjatý vztah), veselé culíkaté děvče Vanille (má vřelý vztah k Snowovi a Hopeovi), zbrklý a zapálený bojovník Snow (jeho snoubenkou je Serah, sestra Lightning, což se nevyhne četným sporům), tajemná žena Fang (spolu s Vanille skrývají před ostatními svůj původ) a nakonec Serah (poněkud smutná postava celé hry, ale není hratelnou postavou). Postavy jsou skutečně nádherné, a to nejen vizuálně, ale i jejich povahy a emoce jsou čisté, opravdové a lidské, takže přestáváte sledovat hru, ale sledujete film téměř se skutečnými herci. Každý si najde toho svého oblíbence a favorita, se kterým se ztotožní a bude prožívat jeho radost i smutek. Od dob FF VII ještě žádná FF neměla tak sympatické a originální postavy, jako právě FF XIII.

Příběh samotný je velmi lákavý. Vše se odehrává ve světě jménem Pulse, kde před mnoha stovkami lety vytvořili mocné bytosti (The fal´Cie) plovoucí a utopický kontinent v atmosféře planety, který záměrně izolovali od surového a pustého světa dole, který se nazívá Gran Pulse. Mocní fal´Cie také pověřili stroje, aby chránili tento kontinent, který se brzy začal nazývat Cocoon, ale aby i zabraňovala lidem dozvědět se více i světě dole, který však vůbec pustý není. Oba světy mají své problémy, které se ještě zhorší, když se oba světy začnou stále více prolínat. Hra začíná vyprávěním Vanille o tom, co se odehrálo, takže sledujete to, co se již stalo. Prostě obdoba Tidusova "Listen to may Story" z FF X. Hned v prvních vteřinách a minutách jste svědky manumentální bitvy povstalců na Cocoonu s vojáky bezpečnostních sil PSICOM. Od prvních minut až do konce hry se na vás bude neustále řítit příval nových a nových událostí, který vás nenechá vydechnout. Celé dobrodružství je prokládáno neuvěřitelným množstvím vtipných a legračních situací, které skutečně rozesmějí, stejně tak jako množstvím smutných a vážných situací, které v hráči rozhodně něco zanechají. Stejně jako grafika i příběh si zaslouží chválu a uznání a rozhodně se jedná o jeden z nejlepších next-gen příběhů. Osobně jako dlouholetý fanda FF bych ho mohl bezpečně dát na roveň skvělému příběhu ve FF VII a FF X. Snad jen první kapitoly by si jistě zasloužily trochu více akčnějších scén, než je "povídací" scény.

Lightning Ale pojďme už k tomu, co zajímá hráče především: hratelnost. Základem každého RPG je soubojový systém a ani FF série není vyjímkou. Prvních deset dílů FF mělo pouze náhodné souboje, které se pro sérii staly jedním z jejich hlavních znaků. Ve dvanáctém díle byly náhodné souboje vymazány a bitvy byly real time s prvky strategie (jak by taky ne, když vývoj měli na starosti tvůrci legendární Vagrant Story). Jaký je bojový systém u FF XIII? Nepřátelé jsou na mapě předem vidět, ale po kontaktu s nimi se boj automaticky přesune do předem vygenerované battle arény, tak, jak to známe z dřívějších dílů. Postavy v takové battle aréně stojí na místě a pouze čekají, až zadáte příkazy. No stojí, stojí pouze vůdce skupiny, kterého jako jediného můžete ovládat, protože ostatní dvě postavy v bitvě (ano, opět se vrací trojčlenná aktivní parta) jsou řízeny AI. Pochopit jakým způsobem se chovají zbylé dvě postavy v boji a proti nepřátelům je jedním ze základů úspěšného hraní FF XIII. Když vůdce, kterého ovládáte, zemře, tak je konec hry, a to bez ohledu na to, jestli zbylé dvě postavy stále stojí s plným HP. To je nemilé a jistě to mnohé v bojích čeká. Hlavně druhá polovina hry se může pochlubit neuvěřitelně silnými nepřáteli a bossy, u kterých ztrávíte skutečně krušné chvíle. Boje jsou strašlivě rychlé a místy i dost nepřehledné (to hlavně v případech, kdy se do boje zapojí třeba pět a více nepřátel). Jsou sice zábavné, rychlé, ale v první polovině hry velmi jednoduché. Než si stačíte vůbec uvědomit, že bojujete a budete se snažit převzít otěže boje do vlastních rukou, tak váš intelegentní partner či partneři nepřítele rozdrtí a je konec. Většina bitev se tak rychle změní v pouhé mačkání tlačítka X a rychlé vyřízení nepřátel. To platí pro první polovinu hry, kterou ztrávíte na Cocconu, ale boje na Grand Pulse jsou noční můrou a budete umírat často a rychle. Osobně nemám nic proti tomu, aby hra měla svou obtížnost, ale kontrast lehkých bojů v první a drtivě silných bojů v druhé polovině hry je mírně řečeno děsivý. Tvůrci zkrátka počítají s tím, že si na Grand Pulse na několik hodin někam zalezete a budete vylepšovat své postavy. Jenže boje i přesto jsou nadmíru těžké a ani to, že po bitvě se vaše postavy automaticky vyléčí na maximální HP a ze všech negativních statusů, nemůže zastřít přílišnou hardcore hratelnost druhé poloviny hry. V bojích s bossy budete muset ještě více zapřemýšlet, taktizovat a sem tam si hodit nějakou tu léčivou láhvičku. Po skončení každého boje vám vyjede tabulka s hodnocením v podobě pěti hvězdičkové stupnice. Záleží na čase, který vám boj zabere, kolikrát jste se vyléčily, které damage jste utrpěli, a které naopak rozdali, atd. To k bojům zatím pouze všeobecně.

Do FF XIII se vrací slavný ATB (active time Batle) systém. Všechny své akce v bitvě vyberete buď sami ručně nebo to necháte na umělé inteligenci kliknutím na tlačítko "Auto-battle". V tom případě budou automaticky použity útoky v optimálním řešení, která se proti nepříteli hodí. Schopností Libra nepřítele prozkoumáte a informace z průzkumu se uloží do paměti a už napříště vždy budou postavy automaticky kouzlit to, co danému prozkoumanému nepříteli škodí nejvíce. Pokud Libru používat nebudete, tak se může stát, že postavy ze začátku boje s novým nepřítelem budou kouzlit imunní kouzla a nepříteli přidají život. Sice po takovém začátku se postavy "poučí", ale Libra je stejně lepší. V boji máte na výběr hned několik příkazových okének: Auto-battle, Abilites, Techniques a Item. Do osudu bitvy zasahuje i zcela nový prvek, který se nazývá "Stagger". Stagger zvyšuje množství paseky, kterou vaše útoky provedou. Pokaždé, když narazíte na nepřítele, tak má pod svým jménem procentuální ukazatel, který je u každých potvor jiný. Nepřátelům každým vaším útokem zvyšujete tento procentuální ukazatel a když ho nabijete na maximum, tak se nepřítel dostane do statusu Stagger, kdy mu budete ubírat mnohem více, než normálními útoky. To je naprostý základ bojů, který musíte pochopit a využívat, jinak vás čekají velké problémy. Aby to nebylo tak jednoduché, tak se Stagger nabíjí především magií. Je to sice trochu složitější, ale po čase se se Staggerem naučíte pracovat. Oni boje vůbec celkově vzato jsou mnohem složitější a nepřehlednější, než by bylo zdrávo. S čím však tvůrci opravdu přestřelili je výběr a vůbec funkce povolání ve hře. Máte jich na výběr celkem šest a můžete je různě kombinovat. Každé povolání má své útoky a kouzla, ale jejich provedení má na starosti AI v bitvě, takže za vás bude počítač vesele útočit a léčit s minimální možností toto ovlivnit. V bitvě můžete vaše povolání přehazovat a měnit, ale pouze u všech na jednou. Takže jestli jste spokojeni se svým povoláním, ale nelíbí se vám, co dělají vaši parťáci, tak s tím nemůžete udělat nic bez toho, aby jste nezměnili povolání i sobě. Smutné je i to, že teprve až na konci hry máte možnost mít u všech postav všechna povolání. Do té doby musíte partu poskládat tak, aby jste měli útočníka, udravovatele a magika. V pozdější fázi hry se ještě přidají oblíbení Summons, kteří se ve FF XIII však jmenují Eidolons, a už vůbec nejde o klasické Summons, ale spíše o efektivní parodii na Transformers, kdy se Eidolons mění na roboty (u Ligthning je to jakýsi robotický kůň, u Snowa motorka a u Sazhe rovnou automobil). Není zde čas a prostor zmiňovat další možnosti v boji, ale mohl bych to jednoduše shrnout, že se jedná o zbytečně složitý bojový systém, který v konečném součtu jaksi skřípe, a to někdy pořádně. Přesto kdybych měl udělit jen hodnocení za bojový systém, tak by to byla čistá osmička. Je dobrý, ale nic víc.

FF XIII

Stejně jako u FF X, tak ani u FF XIII neexistuje žádný Level Up systém, kdy se postavy automaticky vyvíjejí postupem na vyšší Level. Možná, že si ještě pamatujete na skvělou Sphere Grid u FF X. Něco podobného je i ve FF XIII. Zde je to jakási krystalová mřížka, nazvaná "Crystarium", kde si ke každému povolání vlastním výběrem určujete hodnoty typu: HP+15, Strenght+4, Magic+15 nebo různá kouzla a schopnosti. K pohybu po mřížce a k získání těchto schopností potřebuje určitý počet tzv. "Crystogen Points", které dostáváte za odměnu v bojích. Rozdíl mezi Sphere Grid a Crystarium je ten, že je Crystarium o hodně menší a zkromnější než Sphere Grid, ze které mají ještě mnozí do teď noční můry, a také ten, že každá postava ve FF XIII má Crystarium úplně jiné. To znamená, že všechny postavy mají své vlastní schopnosti a útoky, které mohou mít pouze oni. Crystarium je velmi příjemný a jednoduchý na pochopení. Právem patří k těm lepším vylepšovacím systémům ve FF a jiných JRPG.

K hratelnosti zmíním například i přehledné menu, které má FF XIII snad nejlepší ze všech FF. Ještě nikdy nebylo menu a inventář tak přehledný, živý a skutečně nádherný, jako nyní. Ve FF XIII máte možnost si vylepšovat své zbraně z předmětů, které padají z nepřátel nebo které si nakoupíte, možnost plnit několik nepovinných úkolů, jako třeby lovy, jezdit na Chocobech atd. Je toho sice hodně, ale ve srovnání s ostatními díly to příliš zavání zbytečným zlehčováním a zestručňováním. Přílišná linearita prvních 2/3 hry (přibližně asi 30 hodin), kdy v podstatě chodíte a pobíháte jen po nepříliš rozlehlých lokacích a po zmenšené mapě světa (obdoba Spiry ve FF X), znamená pro mnoho hráčů neztravitelný problém. Hráči, odkojeni např. Oblivionem, budou toto překousávat jen ztěžka a skončí to povětšinou stejně: hru odloží. Stejně tak mnoho hráčů neztráví příliš mnoho příběhových vsuvek. Mně osobně to nevadí (jsem totiž odkojen jistým Panem Hideo Kojimou, který jako jeden z prvních pochopil, že příběh může být silnou zbraní celé hry a dlouhé příběhové scény hře škodit nemusí), ale mnoho hráčů přeci jen hry raději hraje a na se na ně kouká s ovladačem v ruce. Bohužel musím říct, že poměr hry a filmečků je tak 60 na 50. Takže se budete více dívat než hrát. Lineárnost k next-genu moc nesedí, ale sama hru nesráží, to dělá něco jiného: jednotvárnost. Až příliš velká část hry se drží osvědčeného scénáře: lokace, zabít pár potvor, nějaká ta příběhová vsuvka, na konci lokace boss, další příběhová scénka a další lokace atd. Zaráží to o to více, že se do měst a vesnic nedostanete, protože jich tu zkrátka moc není. Důvod? Prý náročnost na výrobu. To samé bylo údajně i u FF X, jenže tam to alespoň šikovně zakombinovali do příběhu (strašlivý Sin ničí všechny velká města a Yevon je zakazuje stavět). Ve FF XIII však ne. Většinou cestujete po různých plání a svět vypadá pustě a tak nějak nemáte pocit, že je vlastně za co bojovat, že to všechno nebezpečí, co postavy podnikají, není třeba, protože není co zachraňovat a za co bojovat. Vezmeme-li to zase kolem a kolem, tak je hratelnost u FF XIII lepší průměr, spíše osmička, ale po pravdě řečeno, tentokrát se třináctý díl příliš nepřekonal. U FF jsme zvyklí na víc, mnohem víc. Nebýt děsivě rozlehlé Grand Pulse, tak by bylo hodnocení ještě nižší.

Nakonec jsem si nechal hudební zpracování FF XIII. Nobue Uematsu je pouze jeden, však co si budem povídat, ale dvanáctý díl jasně ukázal, že není jediný, kdo umí ve Square - Enix udělat výtečný herní soundtrack. Ve třináctém díle nás nečekají žádné orchestrální magnifikace, které by se sem ostatně ani nehodily, spíše klidné, truchlivé a veselé melodie, které se v mnohém podobají dřívějším jednociferným FF dílům. První kapitoly toho po hudební stránce mnoho nenabízejí a v paměti vám nejspíše utkví snad pouze povedený "Battle Theme", ale čím budete v příběhu a hře postupovat dále, tak tím více se bude zvedat i hudební doprovod. Celkově se jedná o povedený FF soundtrack, ale známe lepší. Velkým plusem je i zpívaná píseň "My Hand" od jedné z nejúspěšnějších pop zpěvaček současnosti, kterou je Leona Lewis. V čem si však FF XIII jasně zasluhuje absolutorium je špičkový dabing postav. Právě FF X by mohla vyprávět, jak moc může odfláknutý a nepovedený dabing poškodit celkový dojem a hodnocení celé hry. Už FF XII ovšem ukázala, že dabing lze u FF udělat dobře a kvalitně. FF XIII je nadabována s citem a plně v souladu s japonskou mimikou postav. Nebýt až příliš nepříjemného a loloidního dabingu u Vanille, mohli bychom směle označit FF XIII za nejlépe nadabované JRPG poslední doby. Cit pro přesnost šel u dabéru až tak daleko, že se nikdy nestaně, že by se anglický dabing neshodl s japonskou mimikou. Jak je vidět, tak i v hudbě slaví FF XIII úspěch.

Jak hodnotit? Odsoudíme FF XIII zbytečně k nízkému hodnocení jen proto, že hratelnost je "pouze" nadprůměr? Uděláme-li tu samou chybu, jako tolik recenzentů před námi a po nás, kteří hodnotili jen hratelnost a ostatní provokativně přehlédli, tak dáme FF XIII 7/10. Ale takový já nejsem a věřím, že nejsem sám, který umí věci vidět v celku a hodnotit hru celou a ne jen vyzvedávat to, co mě nejvíce zklamalo a srazit za to celou hru. Špičková grafika, příběh a hudba zvedají hru za uši z hratelnostního nadprůměru takovým způsobem, že máme rázem z FF XIII novodobě nejlepší FF a jednoznačně nejlepší JRPG na současnou generaci konzolí. O maximálním hodnocení nemůže být ani řeči, protože hra není revoluční a nepřináší nic vyloženě nového. Nebudu teď hodnotit značku a třináctý díl něčeho, co všichni dobře známe, ale bude hodnotit pouze Final Fantasy XIII tady a teď. Má 9/10, s hodně odřenýma ušima, ale má jí.

Ještě pár slov na konec: Od FF XIII se právem očekávalo mnohé, a to nejen proto, protože předchozí díly nastavily laťku kvality až neúnosně vysoko. Už z vývoje hry bylo patrné, kam bude FF XIII mířit a kam se bude chtít dostat a uchytit. Celé to umělé zpopularizování a nafouknutí bubliny jménem "Final Fantasy XIII", která přepíše dějiny videoherního průmyslu, mělo jen jeden cíl: prorazit na Xbox 360 a do mnoha amerických domácností s cílem většího zisku. Hra sama je výtečná, ale bohužel s ní lační Páni Dolárkové ve Square - Enix spojili něco, za co FF XIII nemůže, a co jí strašlivě poškodilo. Já to beru především jako možnost a šanci pro jiné hráče, než pro které byly mířeny dřívější díly, aby k Final Fantasy našli cestu i oni. FF neztratí své fanoušky, ale přibudou jí jiní, kteří sice tuze rádi střílí a teprve pak se ptají a koukají, co zasáhli, ale FF si užijí dvojnásob, než mi ostatní. Masová bublina se jménem "Final Fantasy XIII" konečně splaskla a co zůstalo? Špína odplavala pryč a zůstala překrásná, zábavná a nevšední hra, která na PS3 a Xbox 360 dosud chyběla. Tak na co ještě čekáte? Osedlejte svého Chocoba (nebo ho nechcte, aby osedlal on vás, jak by mohl vyprávět Sazh) a vyražte na nezapomenutelné dobrodružství.

Grafika:
  • + spolu s Uncharted 2 se jedná o nejdokonalejší next-gen grafiku na PS3 a Xbox 360.
  • - v některých lokací se objevuje nízké rozlišení textur a některé části lokací grafikou spadají spíše do éry PS2.
Hratelnost:
  • + Zábavný bojový systém, Crystarium, vylepšování zbraní a originalita s Eidolony.
  • - Přílišná linearita první půlky hry vs masivní rozlehlost Grand Pulse v druhé části hry, neúnosně těžcí bossové na konci hry.
Příběh:
  • + netradičně pojatý a vyprávěný příběh od poloviny hry chytne a až do konce nepustí.
  • - 100x okopírované povahové archeotypy postav.
Hudba:
  • + velmi dobrý hudební soundtrack a výtečná píseň "My Hand" v podání Leony Lewis.
  • - hudba v lokacích u prvních kapitol je nudná a nevýrazná.

Final Fantasy je vrcholem JRPG ať už má číslo jaké chce. FF XIII rozhodně nezklamala a nabízí pořád špičkovou zábavu na celé týdny a měsíce. Patří k lepším a úspěšnějším FF dílům, ale kvalitu FF VII a FF X bohužel nepřekonala. Nekonečné čekání nebylo marné. Nikdy nezapomeneme.

9/10

.:: Final Fantasy XIII News ::.
.:: Final Fantasy XIII Comments ::.
Final Fantasy Bonusweb (c) 2002-2017
Webmaster: Chocobo, Tým FFB: Thr, Leon, Yuna, R-e-n.