.:: Final Fantasy XIII-2 ::.
Recenze hry

Final Fantasy XIII-2 Vzpomínáte na ten krásný rok 2009? Nemám na mysli teď události velkého světa tam venku, kdy onoho roku vstoupil Obama jako první Afroameričan v historii do Oválné pracovny Bílého domu, naši bratři ze Slovenska začali platit Eurem - tehdy jsme jim ještě záviděli - nebo jak se Češi znemožnili před celou Evropou během svého předsednictví v EU, takové věci nás nezajímají. My máme svůj vlastní svět, za který se nám ostatní tak trochu hloupě posmívají, ale který k nám promlouvá z druhé strany obrazovky skrze desítky osobitých příběhů a nezapomenutelných hráčských zkušeností. Vzpomínáte? Roku 2009 se v Call of Duty: Modern Warfare 2 přičinil Soap o záchranu světa během jednoho odpoledne, sympaťák Nathan Drake prožíval svůj již druhý příběh alá Indiana Jones v Uncharted 2, akční řežba Killzone 2 vyplivla hráče na planetu Helghan a pátý díl Resident Evil nám ukázal, kam na dovolenou asi nepojedeme. Bylo toho zkrátka dost, ale v tomto malém výčtu některým zřejmě schází ještě jeden skromný příběh, který se rozehrál ve třináctém díle slavné série Final Fantasy, a který na samém sklonku roku 2009 vyšel v Japonsku, aby po pár měsících skočil do moře a mohl se vynořit i na pultech evropských obchodů.

Příběh fešné vojandy Lightning, která se svými přáteli zamíchala osudem svým i celého světa Pulse, se ani ve veliké konkurenci na přelomu let 2009 - 2010 neztratil a vydobyl si své místo pod sluncem. Třináctka nebyla pro sérii Final Fantasy číslem, na které bychom po letech vzpomínali jako na nezapomenutelné dítko tak, jako se to podařilo některým minulým dílům. FF XIII byla skvělé JRPG, kterému se ještě stále na poli tohoto dnes již poněkud zaprášeného a značně otrhaného žánru hledá konkurence na obou next-gen konzolích jen s velkou námahou, ale ono zlaté pozlátko, kterými se mohly pochlubit starší díly série, to už zde scházelo. Stroj jménem Final Fantasy už nepracoval bezchybně a zasekával se o něco více, než fanoušci čekali. Stále však šlapal a dorazil do cíle, jen slavobrána kterou míjel už nebyla tak oslnivá, jako v minulosti. Své fanoušky si FF XIII ovšem našla a prodávala se doma v Japonsku i na západě více než dost, takže se dalo očekávat, že Square - Enix vydá přímé pokračování.

Jak asi většina fanoušků ví, tvůrci ve Square - Enix ještě dlouho před vydáním samotné FF XIII prozřetelně rozhodli, že založí celou kompilaci třináctého dílu tak, jak to už zdařile předvedli například s FF VII. Kompilace FF XIII, nazývaná v odborné FF terminologii "Fabula Nova Crystallis Final Fantasy", dnes již obsahuje FF XIII samotnou s jejím přímým pokračováním FF XIII - 2 a Final Fantasy Type-0 pro PSP. V budoucnu doufejme snad k těmto třem kouskům přibyde ještě neustále odkládaná FF XIII Versus. FF XIII - 2 byla oznámena krátce po vydání původní hry a byla vytvořena za necelý rok a půl, což je na poměry Square - Enix obdivuhodný výkon. Kromě hlavního vývojářského týmu Square - Enix se na FF XIII - 2 podíleli i externí vývojáři ze studia tri-Ace, takže už od počátku bylo zřejmé, že je vývoj hry v dobrých a zkušených rukou. Stačilo to však k tomu, aby se pokračování vymanilo ze stínu svého předchůdce a setřáslo ze sebe i řadu chyb, které v původní hře byly na překážku zdařilé hratelnosti a celkové prezentace?

Co nejvíce spojuje FF XIII - 2 s předchozím dílem je příběh, neboť hra se odehrává tři roky poté, co se v epicky pojatám závěru třináctého dílu obětovali Vanille a Fang pro záchranu Gran Pulse před pádem Cocoonu. Ten, kdo hrál FF XIII si bude mnout ruce, protože dostane přesně takové příběhové menu, které očekával - pokračování příběhu svých hrdinů. Avšak pokud přistoupí ke hře nováček, jenž předchozí díl nehrál a neovládá příliš dobře angličtinu, bude muset čelit pořádně těžké výzvě. Příběh se bez většího vysvětlení zkrátka valí dál a nenechává čas ani prostor dostatečně osvětlit předchozí události, složité vztahy mezi postavami a světy Cocoon a Gran Pulse. Jediným způsobem, jak se dozvědět něco více o předchozích událostech i o tom, co s děje ve FF XIII - 2 samotné, je položka Datalog přímo v menu hry, kde je na způsob Wiki shrnuto vše podstatné. Avšak číst dlouhé a složitě napsané texty na obrazovce v roce 2012 je jako udělat několik kroků zpět do minulosti. Herní režisér Motomu Toriyama, který se podílel i na příběhu třináctého dílu, nás ujišťoval, že příběh FF XIII - 2 bude mít všechno to, co má skutečný a regulérní díl série mít. Zároveň zdůraznil, že příběh u FF XIII - 2 bude propracovanější, drsnější a ponurejší.

FF XIII-2 Je skutečně pravdou, že FF XIII - 2 se noří hlouběji do zajímavé mytologie Fabula Nova Crystallis a představuje konečně svět Pulse s větší hloubkou, ale nakonec více než co jiného rozhodují o kvalitách příběhů propracované postavy a jejich osudy. V tomto si třináctý díl ukousl příliš velké sousto a naservíroval nám sice šestici zajímavých osobností, na kterých se svým géniem opět vyřádil designér Tetsuya Nomura, ale postavám scházela minulost a uvěřitelnější hnací motor, který by hráče doopravdy přesvědčil, že jejich pohnutky proč jít dále jsou skutečné. FF XIII - 2 tuto chybu napravila a i když se příběh soustřeďuje výhradně na několik málo postav (hratelné jsou pouze dvě postavy - Serah a Noel), dostává vykreslení postav a jejich příběhová nitka mnohem komplexnější a propracovanější ráz. Trochu smutné je, že se příběh točí výhradně kolem u her ani filmů nepříliš úspěšně prezentovaného klišovitého tématu, kterým je cestování časem. Série FF se nikdy nepokusila ve svých předchozích dílech postavit celý příběh na paradoxech, časových portálech a napravování nešťastné minulosti, a tak je v tomto ohledu FF XIII - 2 průkopníkem a ukazuje nám, že doba originální japonské tvorby je bohužel již věcí minulostí, a naopak dostávají prostor modely západního myšlení, především Made in USA, které se příliš nezakládají na logice.

Oprašte znalosti příběhu z předchozího dílu, protože bez nich se neobejdete. Příběh se točí okolo Lightning, která krátce po záchraně Pulse zmizí a její přátelé věří, že se Lightning obětovala pro svět stejně jako Vanille a Fang. Jediná postava, která nevěří, že by Lightning zemřela, je její mladší sestra Serah. Ta je nyní osvobozena z krystalu, do kterého jí v minulém díle uvrhli fal'Cie, a žije se svým milovaným Snowem na Gran Pulse spolu s ostatními přeživšími z Cocoonu. Snow měl vždy slabost pro Ligthning, a tak se jednoho dne rozhodne Lightning hledat a zmizí beze stopy. Na cestu za hledáním své zmizelé sestry se vydá následně i Serah, ta rovnou za hranice času a prostoru, jelikož osadu kde žije se Snowem přepadnou prapodivná monstra . Ta se podaří odrazit i za pomoci neznámého a podivného cizince jménem Noel, který Serah tvrdí, že Lightning zná a má úkol vzít jí za ní. Ligthning samozřejmě nezemřela, ale byla povolána do Valhally, kde se stala rytířem a ochráncem bohyně Etro, což s sebou nese řadu nových a nadlidských schopností, stejně tak jako závazek ochránit Valhallu i svět před šílenci usilujícími zničit svět tak, jako Caius Ballad, hlavní záporák FF XIII - 2.

Že to trochu zavání nastavovanou kaší? Ono tomu tak ve skutečnosti i je. FF XIII - 2 nás vtáhne do světa, kde se skáče z jednoho místa a času do druhého, napraví se časový paradox, zachrání se nějaká ta postava, zabije se nějaký ten boss, popojde se v příběhu trochu dále a až přijde čas, či spíše lépe řečeno až se fantazie tvůrců vyčerpá, a to je vězte drazí přátelé za cca 20 hodin čistého herního času, setkají se všechny postavy v dalším epickém finále a na základě toho, jak jste se v určitých fázích hry rozhodli, skončí také Vaše hra. FF XIII - 2 má totiž hned devět možných konců. Popravdě řečeno, co se týče prezentace příběhu, FF XIII - 2 hodně pokulhává a místy je vyznění příběhu mírně řečeno úsměvné. Místo rázného tahu na branku v podobě osvědčeného receptu FF a jiných JRPG, kdy se sejde banda prapodivných existencí a jdou společně za určitým cílem, se naopak FF XIII - 2 pokouší o změnu, ale dělá to klasicky japonsky: kýčovitě a bez rozmyslu. Příběhová složka FF XIII - 2 vypovídá přesně o tom, že Square - Enix v současnosti marně hledá způsob, jak se navrátit k příběhové originalitě zdobící prvních deset dílů série, a to i navzdory velkohubým prohlášením tvůrců.

FF XIII-2 Alespoň že hratelnost a auduio-vizuální prezentace stojí pořádně za to. Jestliže se hrám žánru JRPG něco obecně vytýká již velmi dlouho, pak je to jejich nízká obtížnost, která nepředstavuje žádnou pořádnou výzvu pro hardcore hráče. FF XIII - 2 je hrou, kterou bychom mohli zařadit do kategorie "snadné jako facka". Ponechme teď stranou, že jsou první dvě třetiny hry vlastně velkým tutoriálem, který nám ukazuje i mechanismy, na které bychom nejspíše nikdy sami nepřišli - například jak funguje mapa - nebo že od úplného začátku až po závěr hry je možné přepnout si v nastavení hry z obtížnosti Easy na Normal zcela bez překážek, daleko více nás zajímá, že hra není takřka v ničem obtížná. Hrát jí mohou lidé bez zkušeností, pokud se tedy povznesou nad příběhový handicap, stejně tak jako ti zkušení, kteří již mají za sebou stovky hodin v různých FF dílech a jiných JRPG. Hra jedná se všemi stejně: radí Vám často tolikrát, že to až budí touhu mučit tvůrce hry, ukazuje vždy přesně a srozumitelně kam máte jít, co udělat, s kým promluvit, co prozkoumat za předmět či objekt a hlavně díky systému auto-battle si stačí v bojích pohlídat jen přehazování rolí a nechat vše na promyšlené AI, ovšem tady musíte zapojit prstíky a poctivě mačkat alespoň akční tlačítko.

FF XIII - 2 má velmi propracovaný bojový systém, který je pouze mírně poupravenou variací soubojového systému z třináctého dílu. Asi překvapí, že narozdíl od třináctého dílu se vrací FF XIII - 2 zpět k náhodným soubojům, což s sebou nese nejeden problém. Je jedině dobře, že díky absenci viditelných monster na mapě se podařilo odstranit linearitu a tuneling, i když o rozlehlosti jako například u FF XII si může nechat hra stále jen zdát, ale je velká škoda, že intervaly mezi boji jsou krátké, takže budete bojovat často. Ještě než naskočí boj samotný, ponechá hra krátký prostor pro hráče, aby se sám zapříčinil, jestli naskočí do boje s převahou v podobě pre-emptive attack a Haste, či naopak narazí na připraveného nepřítele. To záleží na tom, jestli do nepřítele, který z ničeho nic vyskočí ze země a zjeví se před Vámi, dokážete seknout dříve, než se malý ukazatel zeleného pole přehoupne do své červené části značící, že již budete bojovat s nepřítelem připraveným. Jakmile seknete do nepřítele, hra se automaticky přepne do bojové obrazovky a boj může začít.

Bojový systém FF XIII - 2 používá osvědčený Paradigm Shift system. Ten je založen na přehazování hráči zvolených kombinací několika rolí závislosti na tom, jakou bojovou taktiku potřebujete v dané bitvě použít. Hra nabízí celkem šest rolí: Commando - fyzické útoky, Ravager - černá magie, Medic - bílá magie, Saboteur - negativní "debuffy" kouzla, Synergist - podpůrná kouzla a nakonec Sentinel - defenzivní kouzla. Každá postava má sice od začátku přidělená svá povolání i jejich nastavení, ale hráč má v tomto již poměrně brzy volnou ruku a může si sám zvolit vlastní kombinace rolí tak, jak mu to v bojích vyhovuje. Správné a včasné přehazování rolí uprostřed bitvy je jedním ze základních předpokladů k tomu, jak v bitvě uspět. Pokud zvolíte nesprávnou roli, tak Vás může nepřítel nebo boss velmi snadno poslat na onen svět. Při pochopení Paradigm Shift system se však stávají boje zábavnou rutinou.

To ale není vše, protože k tomu, aby jste porazili silnějšího nepřítele potřebujete často použít vychytávku jménem Stagger. Kromě slabých monster, jež zapíchnete často tak rychle, že než se rozkoukáze je konec boje, narazíte i monstra, která mají o něco tužší kořínek. Můžete je sice dorubat klasicky, ale bylo by to příliš zdlouhavé a náročně, a to nemluvě o tom, že v soubojích s bossy tato taktika dost dobře uplatnit nelze. Proto potřebujete dobít nepřítelův ukazatel staggeru na maximum, čímž po určitou chvílí ubírají Vaše útoky nepříteli několikanásobně více, než-li útoky bez staggeru. Dobít stagger není zase tak snadné, protože ukazatel se nabíjí u každého monstra jinak, jelikož s LV u nepřítele roste i úroveň jeho staggeru. Navíc je nutné stagger nabíjet na základě kombinace fyzického i psychického útoku, jinak klesne velmi rychle.

Bojovému systému u FF XIII - 2 lze sice vytknout jeho jednoduchost díky tomu, že hráč může v podstatě většinu soubojů prospat s ovládačem v ruce a pouze měnit rychle role a mačkat auto-battle, který za hráče sám navolí nejvhodnější kouzla a útoky hodící se na onoho daného příšeráka, ale to nemění nic na tom, že jsou boje zábavné a rychlé. Jak si v bojích vedete se zúročí i v hodnocení následující po každé bitvě, takže je tu motivace zvládnout boje s co nejlepším štítem. Velkým zpestřením je možnost zapojit do bitvy Vámi chycená monstra, která se stanou cenným a zábavným spojencem. Nejenže je možné tato chycená monstra expit, ale zapojit je i do preferované bojové taktiky tak, aby Vás například při souboji s bossy třeba jen léčila, přičemž se můžete v klidu zaměřit na boj s bossem. I přes jednoduchost můžeme bojový systém u FF XIII - 2 bez obav zařadit k těm lepším, co jsme v žánru měli možnost zatím vidět.

Dalším důvodem, proč u FF XIII - 2 ztrávit desítky hodin příjemného hraní, je promyšlený systém vylepšování postav. I v tomto ohledu se hra drží v předchozím díle nastaveného způsobu zvyšování úrovně Vaší party. Jak si možná mnohý z FF fandů vzpomene, Crystarium system vychází ze Sphere Grid z FF X. Stejně jako Sphere Grid i Crystarium je obří magická mřížka, po které se posouváte v závislosti na tom, kolik zkušenostních AP bodů jste v bojích získali. Každý jednotlivý tah na mřížce stojí určitý počet AP bodů, přičemž je pochopitelné, že čím vyšší úroveň Crystaria a čím silnější kouzla nebo schopnost, tím vyšší počet AP bodů bude potřeba. Kromě nových kouzel a schopností se prostřednictvím Crystaria zvyšuje Vašim postavám i úroveň HP a atributů typu magie nebo streangth. Každá postava nebo chycené monstrum má své vlastní Crystarium, které již naštěstí není omezené tak, jako u třináctého dílu, takže pokud máte chuť i čas pořádně expit, máte nyní vhodnou příležitost.

FF XIII-2 Hnacím motorem FF XIII - 2 je příběh, který Vás většinu hry žene stále vpřed, aniž by jste měli trochu možností odskočit si někam více po plnění vedlejších questů. Svět a plnění postranních questů se otevře standartně až v druhé půlce hry. Kromě chytání i lovení monster, jízdy na Chocobech, procházení nepovinných lokací, hledání artefaktů, vylepšování zbraní a mnoha dalších věcí, kterých je tu naštěstí o něco více, než-li u třináctého dílu, se můžeme v budoucnu jistě těšit na další stahovatelné přídavky, které rozšíří příběh i questy. Skvělým rozptýlením je Cinematic Action, nebo-li například ze série RE známé interaktivní scény, kdy kromě koukání na často velmi propracované animace v enginu hry budete muset využívat tlačítek k tomu, aby jste hrdinům pomohli dostat se z konkrétní šlamastiky. I díky tomu mohu s klidným svědomím říci, že FF XIII - 2 má hratelnost velmi slušnou a na několik desítek hodin nástavby vystačí v klidu.

Grafická prezentace hry je skvělá a stále se drží na propracovaném enginu Crystal Tools (pokud by Vás to zajímalo, pak se jedná o sedmou generaci multiplatformního herního enginu vytvořeného Square - Enix pro současnou generaci konzolí), který sází na bravurní FMV a perfektcionalistické a realistické znázornění designu postav, především jejich mimiky a pohybů. V čem však poněkud pokulhává je znázornění prostředí. A tak se u FF XIII - 2 i její předchůdkyně setkáváme s tím, že zatímco jsou postavy takřka jako živé, prostředí kolem nich je trochu chudé, nevýrazné a v některých částech působí, jako kdyby snad bylo vytvořeno ještě v éře starého Xboxu a PS 2. Jinými slovy je Crystal Tools už v letech a ne ve všem stíhá. Před dvěma lety, kdy vyšel třináctý díl, bylo vše v pořádku, ale dnes již některé neprofesionální ztvárnění designu prostředí praští do očí. Škoda, neboť tady FF XIII - 2 doplácí na skutečnost, že tvůrci jednoduše překopírovali grafickou šablonu ze třináctého dílu.

Kromě podařené grafiky se ve FF XIII - 2 můžeme těšit také z neméně povedeného soundtracku, který je opět ukázkou excelentního spojení klasických isntrumentálních melodií a překrásných anglicky zpívaných vokálů, které podbarvují vše podstatné, co se ve hře děje a co vidíte na obrazovce, stejně tak jako dávají celé hře nezaměnitelné a nadýchané téma a osobitost. Kromě truchlivých a vážnějších melodií se ve hře střídají i nadupané rockové songy, takže je velmi snadné zvyknout si a oblíbit si jednotlivé skladby i soundtrack jako celek. Všemu vévodí vynikající anglický dabing a jeho profesionální skloubení s japonskou mimikou postav.

Grafika:
  • + stále velmi dobrá grafika
  • - místy nevalný a odfláknutý design prostředí (např. Augusta Tower)
Hratelnost:
  • + propracovaný bojový systém, skvělý nápad s lovením a vylepšováním monster, stahovatelný obsah rozšířující hru, více zajímavých konců, interaktivní cut-scény
  • - málo hratelných postav, lehčí obtížnost bojů
Příběh:
  • + převládající temné ladění, uvěřitelná motivace postav, zajímavý hlavní záporák
  • - cestování časem přináší několik nelogičností, nemusí zaujmout každého, málo postav ovlivňujících příběh
Hudba:
  • + vynikající soundtrack, žánrově pestrý
  • - některým hráčům nemusí sednout metalové písničky, některým zase sladký popík z několika částí hry

Závěr? Zdráhám se bujaře slavit. Naštěstí jsem si po minulé zkušenosti s třináctým dílem tentokrát nebral šampaňské, aby jsem pak neseděl jako opařený a ptal se sám sebe, jestli jsem hrál skutečně FF. Opařený tentokrát nejsem, zavládl spíše lehký optimismus a úleva. FF XIII - 2 je nadprůměrné JRPG s výtečnou grafikou a zábavnou hratelností, které vévodí svižný a propracovaný bojový systém. Teď už můžeme tiše a klidně poklepat tvůrcům na rameno se slovy: "Zase tak zlé to nebylo, slušná práce, pánové". Ovšem jen do té doby, než nám Square - Enix vyjeví své tajné plány na udržení monopolu v žánru JRPG. Tady se už jen lehce usmějeme, protože víme svoje. Cesta k tomuto cíly skrze projekty typu FF XIII a FF XIII - 2 nebude možná. Ne, opravdu nebude. Nám už teď nezbývá než čekat na další FF díl a doufat, že budeme moci konečně sáhnout po vyšším hodnocení, které se FF už léta vyhýbá. A nalijme si čistého vína, vyhýbá oprávněně!

8/10

.:: Final Fantasy XIII-2 News ::.
.:: Final Fantasy XIII-2 Comments ::.
Final Fantasy Bonusweb (c) 2002-2017
Webmaster: Chocobo, Tým FFB: Thr, Leon, Yuna, R-e-n.