.:: Final Fantasy X ::.
Recenze hry

Final Fantasy X Jestliže by jsme sestavili žánrový žebříček nejlepších her na dnes již legendární PlayStation 2, tak bychom v žánru RPG měli na prvních příčkách zcela jistě dva díly Final Fantasy, Final Fantasy X a Final Fantasy XII. Mezi těmito dvěma díly však zeje nepřekonatelná propast přelomu série Final Fantasy. Zatímco je Final Fantasy XII prvním dílem nového věku a nové generace, tak je Final Fantasy X posledním dílem starého věku. Final Fantasy X je posledním klasickým dílem série a jakým si shrnutím všech nejlepších nápadů z předchozích dílů, podbarvených tím nejlepším a nejkrásnějším uměleckým, grafickým, hratelnostním a hudebním zpracováním. Final Fantasy X je bezesporu nejkrásnějším dílem v sérii.

Blitzball Práce na Final Fantasy X započaly již v roce 1999 a zabrali téměř tři roky. Byla ta jedna z vůbec prvních opravdu velkých her, které na PlayStation 2 vyšly. Autoři se po "vyspělé" FF VIII a "pohádkové" FF IX rozhodli vrátit k vizi univerzální Final Fantasy, s kterou slavili velký úspěch právě u FF VII. Poprvé se příběh odehrával v předem pojmenovaném světě, který se nazíval Spira. Základem celé mytologie, příběhu a prostředí, kterým se tvůrci nechali inspirovat, byla Indie, Thajsko a starověké Japonsko. Díky velkému technickému potenciálu PlayStation 2 a tomu, že hry už nebyly na CD, ale na DVD, se podařilo ušít ten nejkrásnější grafický kabát, jaký mohli předchozí díly pouze naznačit. Ale co víc, Final Fantasy byla poprvé v historii Final Fantasy kompletně nadabována, a to jak japonsky, tak i anglicky.

Zanarkand Grafika Final Fantasy X byla v době vydání hry nejkrásnější grafikou na konzolích a je skutečně s podivem, vzhledem k tomu, že hra vyšla v Japonsku už roku 2001, tedy pár měsíců po uvedení PlayStation 2 na trh a tím pádem i v době, kdy programátoři ještě neuměli plně využít nové hardwaru na programování her, že se podařilo obléct hru do tak slušivého grafického podání, že ještě po letech byla grafika Final Fantasy X na PlayStation 2 stále dávána za vzor. Výkon PlayStation 2 umožnil vytvořit celé pozadí, lokace a vůbec celý svět na jiném systému, než pre-render v předchozích dílech. Celé prostředí už je plně dělané v enginu hry, a to už samo o sobě dává Final Fantasy X jiný rozměr a hráč nabývá dojmu, že se pohybuje ve skutečném živém světě. Celý engine je až do neuvěřitelných detailů rozpohybovaný. Pohyby mraků na obloze, poryv trávy a stromů ve větru, vzdouvající se vlny moře a řek, vlající vlajky, sypání písku na pouštích nebo prostě jen světlo ohně, ozařující temnou místnost, jsou ve hře naprostou samozřejmostí a celá tato hra pohybů a stínů hráče přímo přenese do oné dané lokace a skutečně je možné, aby se alespoň na chvíli ocitl na překrásném zalesněném ostrově nebo uprostřed slunné pouště, zatímco venku třeba prší nebo sněží. Velký podíl na celkovém dokreslení atmosféry hry má i ztvárnění postav. Postavy jsou překrásně a velmi perfektcionisticky vymodelované a mají už téměř všechny lidské rysy a pohyby. Už to nejsou nehybní neživí panáci, ale skutečné žijící postavy, které mrkají, smějí se, mračí se, dělají různé roztomilé škleby, brečí, kýchají atd., a když s hlavní postavou jen na chvilku někde zastavíte, tak jasně vidíte, že postava se nedechuje a vydechuje a hýbou se jí šaty. Když si k tomuto připočteme ještě kompletní dabing, skvělou hudbu a silný příběh, tak je jasné, že vám všechny postavy a celý svět Spira velmi rychle přiroste k srdci. Jenže i v jinak skvělé grafice Final Fantasy X se objevuje i jeden malý škraloup. Je jím to, že grafické znázornění hlavních postav je ve dvou rovinách. Tou první je, že v důležitých momentech ve hře, jsou všechny postavy znázorněny a graficky vymodelovány tak, jak je výše zmíněno, tedy nádherná a detailní mimika obličejů. Tou druhou rovinou je, že většina nedůležitých údálostí a rozhovorů, se odehrává s těmi samými postavami, jejíhž mimika už tak detailní a perfektcionistická není, ano, sice postavy mají pořád svůj vzhled, ale jejich obličejí vypadají, jako z éry PlayStation One. Obě grafické roviny se často i velmi rychle střídají, a to i v jednom rozhovoru a při prvním hraní hry si toho až zas tak často všímat nebudete, protože okolní složky hry a grafiky toto prostě rychle zakryjí. Posledním a neméně důležitým grafickým prvkem hry je i velké množství tradičních a oblíbených FMV. Ty jsou zde ve velkém množství a například úvodní nebo závěrečné intro má i několik minut. Celkově grafická stránka hry oslní i po letech a v době next-genu a Final Fantasy X si za něj zaslouží právem uznání.

FF X Fight Final Fantasy X nabízí hratelnostně vydatný pokrm. Stejně jako předchozích devět dílů i díl desátý se točí kolem náhodně generovaných soubojů. Ty jsou zde však jiné než dříve. Je to tím, že souboje už nejsou ATB (Active Time Batle), ale naopak tahové, tzv. CTB (Conditional Turn- Based Battle). Jednoduše řečeno, jeden tah vy a vaše postavy a další tah váš nepřítel a nezáleží na tom, kolik času u přemýšlení následujícího tahu strávíte. Jenže ne vždy to tak je, neboť to, kdo bude táhnout jako první a jak dlouho, záleží na mnoha okolnosteh, především na tom, jaké statistiky mají vaše postavy a jaké nepřítel, a také na tom, jestli je to útok na nepřátele zezadu nebo naopak oni útočí na vás. Boje jsou tak o něco více težší, především souboje s bossy, a zábavnější, ale jaksi se z nich vytratil všechen "adrenalin". Boje jsou zábavné v tom, že jsou svižné a rychlé, postavy v nich rádi promlouvají a komentují situaci na bojišti, kamera mezi postavami proplouvá a vždy znázorňuje souboje z jiných úhlů pohledu, a vše jako celek působí velmi osvěžujícím dojmem. V boji mají postavy možnost tradičních povelů typu Attack nebo Item, ale i řadu nových povelů, například si můžou během boje měnit zbraně, používat jakoukoli abillitu nebo kouzlo, kterou se naučí, ale tím největším rozdílem oproti dřívejším dílům je možnost během boje aktivně měnit členy skupiny. Možnost přivolávat silné Summony, zde pojmenované jako Aeons, má pouze jedna postava, kterou je Yuna. Když nějakého Aeona vyvoláte, tak se ostatní postavy z bojiště stáhnou a bojuje pouze Aeon, kterého ovládáte vy. Bude bojovat tak dlouho, dokud nezvítězí, nepadne nebo ho nestáhnete. Navíc se Aeon aktivně vyvíjí jako jakákoli aktivní postava u vás ve skupině. Magie a kouzla jsou rozděleny na bílou (uzdravovací) a černou (útočnou) magii. Nyní se však dostáváme k základu vývoji a hratelnosti postav a celé hry. Postavy už nepostupují na vyšší Level za pomocí EXP, které ve hře vůbec nejsou, ale získávjí v boji tzv. "Site Level". Jeden takto získaný Level znamená jeden jediný pohyb v obrovské mřížce (Sphere Grid) plné nenaučených abillit (Str., Speed, Luck, HP, MP atd.) a kouzel (Cure, Cura, Fire, Fira atd.). Hráč si tak sám vybere, jestli chce mít například u postavy zrovna nyní více HP nebo naopak větší sílu. Každá postava začíná na této velké mřížce úplně jinde, takže se vyvíjí vlastní cestou. Záleží na vás, jestli před začátkem hry vyberete Sphere Grid pro začátečníky, kdy můžete po mřížce postupovat po předem určené cestě, nebo Sphere Grid pro experty, kdy vývoj postav záleží plně jen a jen na vás. Ještě nutno dodat, že k přeměně neaktivního políčka na mřížce za aktivní potřebujete tzv. Sphere, kterých je ve hře několik a nejčastěji vypadávají ze zabitých nepřátel. Hratelnostně je vůbec celá hra nesmírně bohatá. Můžete si i aktivně měnit abillity na Sphere Grid, tvořit vlastní zbraně, chytat a pěstovat monstra, závodit na Chocobech, chytat motýly, uhýbat před blesky, hledat kaktusy, porážet ultra tuhé nepovinné bossy, hrát blitzball, což je vlastně taková malá hra ve hře atd., zkrátka je toho takové množství, že k 50 hodinám příběhu si můžete připočítat dalších 100 hodin, pokud chcete splnit naprosto vše, co hra nabízí. Hudba a soundtrack Final Fantasy X měl opět na starosti legendární skladatel Nobue Uematsu a i zde odvedl vynikající práci a jeho truchlivé melodie se skutečně derou pod kůži. Jenže je tu věc, která nepadá ani tolik na vrub tvůrcům hry, ale v celku Evropanům a Američanům kazí celkový dojem ze hry, a tím je místy nedokonalý anglický dabing. Nechme nyní stranou to, že některé hlasy působí příliš frackovitě nebo naivně, to je na každém z vás, aby posoudil. Ale tou největší chybou je, že se hlasy jen málokdy shodnou s japonskou mimikou postav. Některé chvíle tak působí trochu komicky, když postava mluví aniž by pohybovala ústy, či naopak. Při prvním hraní a ze začátku, než si člověk zvykne, tak to nepůsobí moc hezky. Další podstatnou chybou, která kazí jinak perfektní hratelnost, je přílišná linearita prvních dvou třetin hry, kdy je hráč nucen jít pouze vpřed po zmenšené mapě světa. Chráč tak musí jít tak říkajíc pořád za nosem, ale hlavně za příběhem, protože celý širý svět Spiry se hráči otevře až ke konci hry.

Yuna Final Fantasy X sending the dead to Farplane Hnacím motorem Final Fantasy X je stejně jako v předchozích dílech hlavně příběhová stránka, která má v desátem díle velký nádech epického opusu. Vypráví příběh mladého Tiduse, který v dětství přišel o matku a otce, a jenž je velkou hvězdou sportu zvaného blitzball. Jednoho večera, když Tidus hraje důležitý zápas, tak je jeho město napadeno démonickou bytostí, zvanou Sin, která zničí celé město. Sám Tidus je polapen Sinem a za záhadných okolností se ocitá na opačném konci světa o 1000 let v budoucnosti. Sin Spiru terorizuje už 1000 let a celý svět žije před strachu z něho a uchyluje se k náboženství, které zakazuje používání techniky, která je podle něho zodpovědná za Sin. Tidus se brzy seznamuje s dívkou jménem Yuna a jejími Ochránci, která má jediná sílu a odvahu porazit Sin jednou provždy. Tak začíná poměrně dlouhá a velice zajímavá cesta Tiduse za zničením Sin, při které se snaží vrátit zpět domu a odhalit pravdu o své minulosti.

Světlé stránky hry
  • + dlouhý a zajímavý příběh s filmovým nádechem
  • + téměř nekonečná hratelnost a trvanlivost, která může dosáhnout až 150+ hodin
  • + úchvatná grafická prezentace, a to i na dnešek + překrásné FMV sekvence
  • + truchlivé melodie, které chytí a nepustí
Temné stránky hry:
  • - graficky nevyvážený engine postav
  • - místy nepovedený anglický dabing
  • - přílišná linearita prvních dvou třetin hry

Final Fantasy X je ozdobou série Final Fantasy. Je to mimořádně komplexní, překrásná, zábavná a místy i velmi dojímavá hra, která zaujme i hráče, kteří obvykle FF a RPG nehrají. Na úplný vrchol nedosáhla, ale velmi se mu přiblížila. Fanoušci a milovníci Final Fantasy, japonských RPG a velkých epických dobrodružství ať si ke konečnému hodnocení připíší onen jeden bodík. Pro ostatní takto:

9/10

.:: Final Fantasy X News ::.
.:: Final Fantasy X Comments ::.
Final Fantasy Bonusweb (c) 2002-2017
Webmaster: Chocobo, Tým FFB: Thr, Leon, Yuna, R-e-n.